Wortart | Verb |
---|---|
Aussprache | /ˈkrœy̯də(n)/ |
Trennung | krui·den |
Indikativ | |
---|---|
Präsens | Präterium |
(ik) kruid | (ik) kruidde |
(jij) kruidt | (jij) kruidde |
(hij) kruidt | (hij) kruidde |
(wij) kruiden | (wij) kruidden |
(jullie) kruiden | (jullie) kruidden |
(gij) kruidt | (gij) kruiddet |
(zij) kruiden | (zij) kruidden |
Konjunktiv | |
Präsens | Präterium |
(dat ik) kruide | (dat ik) kruidde |
(dat jij) kruide | (dat jij) kruidde |
(dat hij) kruide | (dat hij) kruidde |
(dat wij) kruiden | (dat wij) kruidden |
(dat jullie) kruiden | (dat jullie) kruidden |
(dat gij) kruidet | (dat gij) kruiddet |
(dat zij) kruiden | (dat zij) kruidden |
Imperativ | |
Einzahl/Mehrzahl | Mehrzahl |
kruid | kruidt |
Partizipien | |
Präsenspartizip | Perfektpartizip |
kruidend, kruidende | (hebben) gekruid |
Deutsch | würzen |
---|---|
Englisch | spice; flavour; season |
Esperanto | spici |
Französisch | assaisonner |
Portugiesisch | condimentar; temperar |
Saterfriesisch | krüüdje |