Parti du discours | verbe |
---|---|
Prononciation | /ˈkrœy̯də(n)/ |
Césure | krui·den |
Indicatif | |
---|---|
Présent | Passé |
(ik) kruid | (ik) kruidde |
(jij) kruidt | (jij) kruidde |
(hij) kruidt | (hij) kruidde |
(wij) kruiden | (wij) kruidden |
(jullie) kruiden | (jullie) kruidden |
(gij) kruidt | (gij) kruiddet |
(zij) kruiden | (zij) kruidden |
Subjonctif | |
Présent | Passé |
(dat ik) kruide | (dat ik) kruidde |
(dat jij) kruide | (dat jij) kruidde |
(dat hij) kruide | (dat hij) kruidde |
(dat wij) kruiden | (dat wij) kruidden |
(dat jullie) kruiden | (dat jullie) kruidden |
(dat gij) kruidet | (dat gij) kruiddet |
(dat zij) kruiden | (dat zij) kruidden |
Impératif | |
Singulier/Pluriel | Pluriel |
kruid | kruidt |
Participes | |
Participe présent | Participe passé |
kruidend, kruidende | (hebben) gekruid |
allemand | würzen |
---|---|
anglais | spice; flavour; season |
espéranto | spici |
français | assaisonner |
frison saterland | krüüdje |
portugais | condimentar; temperar |